Barbora Turazová

(Ne)moje tlustá italská svatba

Narazit si Itala, to je jackpot, říkáte si možná. Žhnoucí slunce, teplý moře, pizza s rozteklym sýrem, proscuiutto sem, mortadela tam, O sole mio, ciao bella a tak.

7.11.2019 v 14:15 | Karma článku: 28.42 | Přečteno: 990 | Diskuse
Počet článků 1 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 990

Jmenuju se Bára a po svym tátovi jsem kromě křivýho chrupu a spánkovejch atak na gauči podědila i přezdívku Tury. Vždycky jsem chtěla bejt zubařkou, takže když jsem se pak v patnácti rozhodovala, co dál dělat, sociální vědy pro mě byly jasná volba. Pracuju pro jedno veřejnoprávní médium a přivydělávám si tim, že píšu, co mě napadne. Zatim. Protože toho psaní nemám v životě dost, píšu taky osobní blog, za kterej mi ale, nevim proč, nikdo neplatí. Přitom je to víceúčelový umělecký produkt! Můj blog by se totiž dal rozdělit na tři poloviny. Chápu, že někomu by to mohlo činit obtíže, ale mně matika nikdy moc nešla, a tak s tím nemám vůbec žádnej problém. (Taky proto o mě stomatologická komora zrovna nestála). Z poloviny je to (cestovní) deník, z druhý půlky je to cestovatelskej průvodce a ze třetí mi supluje ordinaci u terapeuta. Pokud hledáte trochu toho rozptýlení a sem tam nějakou srandu, tak jste tu správně. Ale jestli chcete větší výpovědní hodnotu, navést v mapě, anebo předepsat Neurol, tak vás varuju. Něco by se u mě v lékárničce sice našlo, ale …

Jo a ve zbylym čase venčim Itala a chodim s buldokem. Někdy obráceně. Díky výše zmíněným mám často o čem psát, ale o témata se hravě postará i moje rodina, cizí lidi na ulici, případě prostý obsah mého vlastního mozku. A baví mě to.

Najdete na iDNES.cz